Následující zápas "A týmu"
FK Baník Sokolov vs. FC Slavoj Vyšehrad
18. kolo Fortuna národní liga 26.05.2020 17:00 Stadion FK Baník Sokolov
Zpět na seznam novinek

Jméno největšího a nejstaršího parníku na Vltavě...? Vyšehrad!

01. 05. 2020

Vody Vltavy a Labe brázdily parníky od 19. století. Ve 20. století od Štěchovic, po druhé světové válce až od Slapské přehrady: přes Prahu, Mělník, Litoměřice a Děčín až do Drážďan. V některých úsecích, zejména jižně od Prahy, měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řeky vedlo méně silnic a železnic.

Z mnohačetné flotily parníků, brázdících vltavské vody od druhé světové války, do dnešní doby zůstaly pouze dva: Vyšehrad a Vltava. Můžeme je vidět v přístavišti mezi Palackého a Jiráskovým mostem. Letos je tomu 82 let, co v Ústecké loděnici na Labi spatřil světlo světa Vyšehrad, zatímco parník Vltava je o dva roky mladší.

Oba parníky reprezentují typická plavidla stavěná pro pražskou paroplavbu v letech 1865 až 1949. Od svého spuštění na vodu vystřídaly několik názvů a prošly různými přestavbami, plně se však zachovaly jejich trupy a unikátní parní stroje.

Loď Vyšehrad po dobu své existence měnila název pětkrát. Parník s kotlem na uhlí od firmy ČKD byl vyroben roku 1938 a nesl ná-zev Antonín Švehla, tedy po premiérovi čs. vlády ve dvacátých letech (zemřel 1933). Slavnostní křest lodi se uskutečnil u příležitosti dvaceti let od založení republiky na prvního máje roku 1938, takže právě dnes, v pátek 1. května 2020, je tomu přesně na den 82 let. A dnes také začala plavební sezona na Vltavě, byť vinou pandemie s jistými omezeními.

Nosnost lodi Antonín Švehla byla původně stanovena na 885 osob, nicméně za pěkného počasí se na palubě vracelo z výletů až 1.200 lidí. Délka parníku je 64 metrů, trup má 6,2 metru široký a koncem třicátých let stál dva a půl milionu korun. Nasazen byl na lince z Prahy do Štěchovic.

V roce 1942, tedy za druhé světové války, byl parník Antonín Švehla přejmenován na Karlstein. Ke konci války jej využíval Wehrmacht coby plovoucí zásobárnu a vývařovnu v Praze a Drážďanech: pro uprchlíky před Rudou armádou.

Po válce v roce 1945 byl Karlstein okamžitě vrácen do Prahy a přejmenován na T. G. Masaryk. Jeho další přejmenování se uskutečnilo v roce 1952, a sice na Děvín. Pod tímto názvem plul na trati Praha – Slapská přehrada.

První modernizace parníku proběhla roku 1961, zejména interiérů salonů. V šedesátých letech bývaly parníky na Vltavě plné výletníků, chatařů i trempů. Na palubách se hrálo na kytary, a přestože bylo cestování pomalé, nikomu to nevadilo, protože tehdy se nespěchalo tolik jako dnes. Lodě přistávaly také na zastávkách v Braníku, Modřanech, Chuchli, Zbraslavi, Jarově, Vraném a v Měchenicích. Doba plavby z Prahy do Štěchovic proti proudu trvala téměř čtyři hodiny, zpět něco přes dvě hodiny. Existovaly i tzv. rychlíkové spoje, převážně nejrychlejším parníkem s názvem Labe.

Některé parníky bývaly vysoké, a i když klesl jejich ponor vahou mnoha cestujících, musely pod železničním mostem sklápět komín, aby nebyl uražen. Na tuto podívanou se těšily hlavně děti.

V roce 1980 byl kotel parníku Děvín přebudován v dílnách na Smíchově na kapalná paliva, tedy topný olej, i když parní stroj je nadále původní. Byla to doba, kdy se už pravidelná přeprava osob parníky do Davle, Štěchovic a Slap přesunula na silnice a provoz pražských lodí se vyznačoval plavbami na objednávku: sloužily i jako restaurační lodě na vyhlídkových jízdách.

V roce 1992 byl Děvín rekonstruován v loděnici Československé plavby labsko-oderské v Boleticích na restaurační salonní parník a 13. srpna toho roku pokřtěn na nový název: Vyšehrad. Ten se skví na jeho bocích dodnes, tedy necelých 28 let.

V současnosti klesla kapacita parníku na 300 cestujících. Loď byla konstruována na rychlost až 20 km/h, ve skutečnosti dosahovala na klidné vodě 17 km/h. V roce 2013 prohlásilo Ministerstvo kultury parník Vyšehrad za kulturní památku.

Parník prošel již čtyřmi rekonstrukcemi a zejména ta poslední, kompletní v roce 2018, mu navrátila původní ráz. Hlavní salon je klimatizován, loď má i dolní salonek a otevřenou slunnou palubu. Na ní najdete restauraci, kavárnu, vinárnu a bar a na velké otevřené palubě je možné grilovat.

Vyšehrad je v současnosti využíván nejen k vyhlídkovým a okružním plavbám po Praze i mimo ni, ale také jako restaurační parník. Lze si jej pronajmout a uspořádat na něm firemní akci, konferenci, svatbu či soukromou oslavu.

 

Parník Vyšehrad

Nejstarší a největší parník na Vltavě, poslední ze dvou historických kolesových parníků u nás vůbec. Postaven byl a slavnostně pokřtěn 1. května 1938 (tehdy pod názvem Antonín Švehla) coby loď určená pro osobní přepravu v meziválečném období, která paroplavbě přálo.

Parník je dlouhý 64 metrů a široký 6,2 metru, šířka přes kolesnice je 10,5 metru. Výkon parního stroje je 165 kW (220 k) při 42 otáčkách za minutu. Původní byla nominální kapacita lodi 885 cestujících, nyní 300, z toho 199 krytých míst k sezení.

Provozuje pravidelné linky do zoologické zahrady v Troji, ke Slapské přehradě a do Mělníka a pořádá okružní jízdy centrem hlavního města.

 

Předchozí parníky jména Vyšehrad

Původní parník Vyšehrad z roku 1866 byl v roce 1937 přejmenován na Zbraslav a dosloužil roku 1950. Zrušen byl roku 1953 pro zchátralost trupu a kotle.

Dalším parníkem, který nesl jméno Vyšehrad, byl Primátor Dittrich z roku 1891. Jméno Vyšehrad nesl v letech 1937 až 42 a 1945 až 51, kdy byl také zrušen.

Třetím parníkem Vyšehrad byl původní Dr. Edvard Beneš. Na vodu byl spuštěn 1. 5. 1938, tedy současně s parníkem Antonín Švehla, který nese jméno Vyšehrad dnes. Dr. Edvard Beneš byl v roce 1939 přejmenován na Labe, v letech 1942 až 45 nesl jméno Wischehrad, poté až do roku 1952 opět Dr. Edvard Beneš a v roce 1952 byl přejmenován znovu na Vyšehrad.

Pod tímto jménem plul až do roku 1988, kdy se rozhodlo o jeho rekonstrukci. Práce skončily v roce 1989 hrubou stavbou nástavby horní paluby. Parník poté chátral u železničního mostu, v Holešovicích a v roce 2004 byl přepraven do Chvaletic.

 

Pražská paroplavební společnost

Pražská paroplavební společnost (PPS) má dlouholetou tradici v oblasti osobní vodní dopravy. Byla založena roku 1865 primátorem Františkem Dittrichem, a patří tak mezi jednu z nejdéle fungujících ryze českých společností.

Provozuje dva historické restaurační kolesové parníky, Vltavu a Vyšehrad, které byly roku 2013 prohlášeny za kulturní památky. Oba parníky jsou zrekonstruovány a plně funkční. Staly se oblíbeným místem firemních i soukromých akcí.

Posláním Pražské paroplavební společnosti je péče o oba historické parníky tak, aby kouzlo paroplavby poznali nejen současníci, ale také budoucí generace v co nejpůvodnější podobě.

Zdroj: portály paroplavba.cz, prague-boats.cz, prague.eu a Noviny Prahy 2

 

Parník Vyšehrad proplouvá pod Vyšehradem.

Tabulka "A tým"

Fortuna národní liga Z V R P B
7.
FK Ústí nad Labem
1775526
8.
SK Líšeň
1766524
9.
FK Fotbal Třinec
1757522
10.
MFK Chrudim
1763821
11.
FC Slavoj Vyšehrad
1762920
12.
1.SK Prostějov
1747619
13.
FK Varnsdorf
1736815
14.
FC Vlašim
17421114
Celá tabulka

Výsledky

23.05.2020 10:15
FC Slavoj Vyšehrad B
Přátelské utkání
1:1
SK Aritma Praha
20.05.2020 17:30
FK Újezd nad Lesy
Přátelské utkání
3:0
FC Slavoj Vyšehrad U19
19.05.2020 17:00
FC Slavoj Vyšehrad
Přátelské utkání
5:0
FC Písek
16.05.2020 10:00
FC Slavoj Vyšehrad B
Přátelské utkání
2:3
FK Dukla Praha B
Všechny výsledky
Nahoru