Klub – Už pět let žije u protinožců náš bývalý brankář Radim Mokrohajský. Posledním českým týmem, jehož svatyni strážil, byl v roce 2014 právě Slavoj Vyšehrad. V Austrálii si zachytal za Pagewood Botany FC, před třemi roky ale přerušil hráčskou kariéru a plynule přesedlal na plážový volejbal. V březnu již loňského roku 2019 oslavil třicátiny, fotbal však zůstal věrný coby technický manažer jednoho klubu ze Sydney. Svoje postřehy nám sdělil sám prostřednictvím nadcházejících řádků či slov.

Již pět let v Land Down Under

Zdravím všechny doma, v Sydney žijeme s manželkou Michaelou už pět let, přišli jsme sem na Vánoce roku 2014. Od té doby jsme byli třikrát doma v Čechách a v srpnu 2019 měli svatbu: ve Velkém Březně, protože žena pochází z Děčína, takže aby to mělo příbuzenstvo z její strany blízko. Již v listopadu 2018 se nám narodila dcera, která se jmenuje Lana. Chtěli jsme pro ni jednoduché jméno, protože příjmení Mokrohajský je pro Australany nevyslovitelné. Naším domovem je padesátitisícové Manly, což je část Sydney. Žije zde spousta dalších Čechů i Slováků.

Losos místo kapra a umělý stromeček

Máme za sebou vánoční svátky a už i příchod nového roku 2020. Vánoce slavíme normálně jako v Čechách, jen místo kapra, který se však tady sehnat dá, jsme měli lososa. Jinak normálně bramborový salát, vánoční cukroví, a tak dále. Pouze droždí si musíme buď sami přivézt z domova, nebo si ho nechat poslat. A také tu nerostou jehličnany, tudíž stromeček máme umělý.

Štědrý den jsme měli normálně 24. prosince, Australané ale slaví Vánoce až o den později. Zatímco my jsme zvyklí zdobit smrk, borovici nebo jedli, oni nemají problém ozdobit třeba palmu. Před rokem tady s námi byli moji rodiče, teď v únoru za námi přijedou rodiče Míši.

Pátý kontinent decimují rozsáhlé požáry

Ani letos nechyběl v Sydney u příchodu nového roku velkolepý ohňostroj, přestože tady už měsíc řádí rozsáhlé požáry, které si lze jen těžko představit. Je to zhruba 130 kilometrů od Sydney. Dva měsíce nepršelo a shořelo už pět milionů hektarů, plocha o velikosti zhruba 150 na 350 kilometrů. A dál se to šíří.

Někdy není vidět ani na dvacet metrů, musíme mít zavřená okna a v provozu čističe vzduchu. S tím tady samozřejmě souvisí prudký nárůst respiračních onemocnění. Tak masivní požár nelze běžným způsobem zastavit, dají se jen včas vybudovat nehořlavé zóny, aby oheň dál nepřeskakoval na další a další oblasti – paradoxně právě řízeným vypalováním. Jen doufáme, že to nedojde až k nám do Manly.

Technický ŘEDITEL fotbalového klubu a manažerka beachvolejbalové školy

Co se týče zaměstnání, oba se naplno věnujeme sportu a účastníme se akcí zdejšího Open beachvolejbalového okruhu. Míša je manažerkou beachvolejbalové školy, já jsem technickým manažerem fotbalového klubu, který má tři tisíce členů a je zaměřen hlavně na mládež. Klub má ale jen dva zaměstnance na plný úvazek, generálního manažera a mě. Zařizuji vše, co je potřeba, organizaci turnajů, kempů i shánění trenérů. Pokud je potřeba, trénuji sám, i když je obtížné to všechno stihnout, a k tomu, stejně jako Míša, sám hraju aktivně beachvolejbal. Dceru bereme všude s sebou.

Kuriózní fotbalová sezona: jen od dubna do srpna

Nejvyšší australská fotbalová soutěž má pouze jedenáct účastníků, vzdálenosti mezi jednotlivými místy jsou obrovské. Zdejší sezona trvá jen od dubna do srpna, a to je celé. Zázemí je sice na vysoké úrovni, ale trénuje se pouze jednou, nejvýš dvakrát týdně, což je pro Evropany stěží představitelné. Mnohem výš je kriket nebo ragby, hráči se také kvůli krátké fotbalové sezoně obvykle věnují více sportům.

Je to zkrátka zcela odlišné než u nás, Australané berou fotbal spíš jako hobby. Hřiště jsou víceúčelová, chybí tedy klasické domácí prostředí, na jaké jsme z domova zvyklí. Řekl bych, že u nás je systém sportu nastaven lépe.

V Čechách znovu letos v září

Dění v Čechách včetně zápasů Vyšehradu sleduji samozřejmě prostřednictvím internetu. Díval jsem se nedávno na soupisku a v týmu Slavoje už není nikdo, s kým bych si v minulosti zahrál. Ale je dobře, že klub se znovu posunul výš do druhé ligy, snad to vydrží delší dobu. Máme v plánu přijet znovu do Čech letos v září a třeba se dostanu i na zápas Vyšehradu, uvidíme. Takže vše nejlepší v novém roce 2020!

Radim Mokrohajský

narozen: 11. března 1989 v Ostravě

post: brankář

kariéra: Baník Ostrava, Sparta Praha, SB Vlašim, FK Králův Dvůr, Slavoj Vyšehrad, FK Kolín, Slavoj Vyšehrad, Pagewood Botany FC

zápasy za Vyšehrad: celkem 71, z toho 8 v ČFL, 37 v divizi, 2 v Poháru FAČR a 24 v příprávě. Naposledy oblékl dres šemíků 12. října 2014 v utkání ČFL s FK Bohemians Praha (1:3). Tým ze Střížkova tehdy koučoval nynější trenér Vyšehradu Roman Veselý a v sestavě se objevil mj. Vojtěch Šandera.

největší fotbalové zážitky: stáž ve velkoklubu Celtic Glasgow a start na Letní světové Univerziádě v srpnu roku 2011 v čínském Shenzenu, kde v zápasech proti Uruguayi a Malajsii oblékl reprezentační dres se lvíčkem na prsou.

Brankářský klan Mokrohajských

Za Vyšehrad chytal nejen Radim Mokrohajský, ale už v 80. letech jeho otec Vladimír, přestože pocházejí z Ostravy. Radimův dědeček Vladimír, jenž zemřel v roce 2017 ve věku 81 let, býval gólmanem Baníku Ostrava, Křídel vlasti Olomouc a Spartaku Hradec Králové. Oblékl i reprezentační dres: bylo to v roce 1964 v utkání kvalifikace ME, v němž čs. národní tým remizoval před 35 tisíci diváky na Strahově 1:1 s NDR. Tedy na trávníku, kde dnes hraje svá domácí mistrovská utkání Slavoj Vyšehrad! Až pět minut před koncem utkání jej překonal východoněmecký kanonýr Peter Ducke. Baníku odváděl Radimův dědeček tak dobré služby, že se dostal do klubové síně slávy.