Zpět na seznam novinek

„A“-muži – Adam Vlkanova (Hradec Králové), Lukáš Matějka (Ústí nad Labem) a Tomáš Čvančara (Vyšehrad). To je trio kanonýrů, jež momentálně vládně tabulce střelců FORTUNA:NÁRODNI LIGY s jedenácti nastřílenými góly. Vysoký forvard či ofenzivní záložník šemíků vstřelil v pondělním utkání s Hradcem Králové mimořádně důležitý vedoucí gól, jenž byl základním stavebním kamenem vítězství 2:0.

Tomáši, vítězství nováčka soutěže nad kandidátem postupu do první ligy, to se asi hodně cení, že?

„To jistě. Podali jsme jako celý tým asi nejbojovnější výkon za celý dosavadní průběh sezony, rvali jsme se jeden za druhého a odměna se dostavila. Byli jsme Hradci důstojným soupeřem a vyhráli podle mého názoru zaslouženě. Tohle vítězství je pro nás hodně cenné.“

Nepočítáme-li listopadovou výhru v Ústí nad Labem a po ní březnovou s Vítkovicemi, které od sebe dělily tři a půl měsíce, je to poprvé, co se Vyšehradu podařilo v této soutěži vyhrát dvakrát za sebou…

„Jak jsem právě řekl, bojujeme jeden za druhého, a o to jde. Jak všichni vědí, změnil se trenér, což byl nový impulz, aby nás to nakoplo a motivovalo. Tím rozhodně nechci říct, že by byla chyba v předchozím trenérovi, nicméně ten nový impulz to určitě chtělo. Začalo se nám i výsledkově dařit.“

Dobře, v čem tedy ale byly poslední dva zápasy v Třinci a teď doma s Hradcem srovnatelné a v čem naopak rozdílné? Vedla ke třem bodům stejná, nebo různá cesta?

„Srovnatelná byla určitě ta bojovnost, která nám předtím chyběla. Takhle týmově jsme dosud nehráli. Jiné byly v tom, že zápas s Třincem byl venku a teď s Hradcem sice doma, ovšem proti velmi silnému soupeři, který usiluje o účast v baráži. Fotbalová kvalita Hradce je neoddiskutovatelná. Takže jsme věděli, že nemůžeme jako v Třinci spoléhat na nakopávané balony a spoléhat na to, že pak budeme dříve u odražených míčů. Prostě jsme to změnili. Zpočátku jsme sice i proti Hradci také nakopávali, abychom je ukolébali, pak jsme ale přešli na naši kombinační hru.“

Pravdou je, že první poločas dlouho nebyl z naší strany zrovna ohňostrojem ofenzivního fotbalu… Až šest minut před poločasem první střelecký pokus, navíc ze standardky. Tím druhým byl už ale tvůj gól.

„Tomáš Jablonský vyvážel balon, já jsem byl předtím až u našeho vápna a sprintoval dopředu. Dostal jsem krásnou přihrávku do situace jeden na jednoho, kde jsem naznačil střelu, zasekl balon a obešel obránce a nasměroval balon na vzdálenější tyč. Zaplaťpámbu to tam také zapadlo.“

To už bylo vidět, že jsi dostal balon přesně do situace, ve které jsi silný. Gólová střela vypadala, že je hodně najisto.

„Rychlostní situace a souboje jeden na jednoho mi vyhovují. Důležité pro mě je, že nemám probém se zakončením oběma nohama. Tohle jsem dával levačkou. Jsem spokojen nejen já, ale my všichni.“

Možná lze říct, že v první půli se vytěžilo z minima maximum, o to náročnější druhá půle se pak ale dala čekat, že?!

„Byli jsme také zpočátku pod obrovským tlakem, Hradec nás dlouho nepustil za polovinu. Měli jsme v té době jen výpady, snad tam ani nebyla žádná střela, natož pak šance. Soupeř nás tlačil, sázel centry do našeho vápna, k tomu spousta standardek, hlavně rohů, ale naše defenziva obstála. Vojta Šandera, Milan Nitrianský, Marek Kodr i Tomáš Jablonský: stojí za to, naše obránce vyjmenovat, protože obstáli na jedničku. I když vlastně nejen oni, ale celý tým. uběhali jsme to a bojovali i ve chvílích, kdy už jsme nemohli. Především s tímhle může být obrovská spokojenost. Výhra s Hradcem už také něco znamená a ukazuje, že se dobře připravujeme.“

Hradec na podzim ve třech zápasech nedal gól, teď na jaře ale vyšel střelecky naprázdno poprvé. Může nás těšit, že právě tady na Strahově.

„Mají kvalitní útočnou fázi a jejich střední záloha nás také místy přehrávala. Důležité proto bylo, abychom je včas dostupovali. To jsme zvládali.“

Asi bylo také důležité, že jste se nesnažili odehrát úplně všechno fotbalově i za cenu rizika a nestyděli se balon třeba jen odkopnout do zámezí.

„Přesně tak. Nechci v ničem Vyšehrad snižovat, ale musíme si uvědomit, že pokud hrajeme proti týmu jako je Hradec, je to srovnatelné, jako by hrál například Zlín se Slavií. Alespoň zatím to tak je. Musíme podle toho udělat taktiku a hru. Z tohoto úhlu pohledu jsme to zvládli dobře.“

A ještě z jiného úhlu pohledu: dal jsi jedenáctý gól sezony, pojmul jsi zápas také jako přímý souboj s hradeckým kapitánem Vlkanovou? Nebo jste se dokonce hecovali?

„Ne, to vůbec ne. Vím o něm, protože sem tam se na tabulku střelců podívám, rozhodně jsem se na to ale neupínal. Ke gólům vede týmový výkon, pak vznikají i šance a možnost přidat další góly. Na podzim jsem v šesti zápasech vinou zranění chyběl, mám jich tak odehráno šestnáct a v nich jsem dal jedenáct gólů, za což vděčím spoluhráčům, kteří na mě makají. Viz třeba dnes Tomáš Jablonský a jeho krásná přihrávka. Vždy je to zásluha celého týmu, a také jemu celému patří můj dík.“

Ale ta žlutá karta… To byla bezděčná reakce?!

„Po gólu šel dres dolů, měl jsem prostě radost. Samozřejmě nebylo to disciplinované, asi za to dostanu od trenérů pohlavek. Prostě ze mě vytryskla radost, že jsem dal gól a že se nám daří i proti tak silnému protivníkovi.“

Společně s Filipem Drobílkem jsi střídal zhruba dvacet minut před koncem. Bylo to plánované, nebo jsi měl už prostě dost?

„Podobně jako v Třinci. Pro mne je post podhrotového útočníka trochu nový, okoukávám se na něm. Nechal jsem na hřišti vše, už jsem opravdu měl dost. Odjezdil jsem sedmdesát minut a uvolnil post někomu jinému, kdo mě plnohodnotně zastoupí.“

Ty jsi dal celkově padesátý, takže jubilejní gól Vyšehradu ve druhé lize, sečteme-li obě sezony. Pokud tedy tohle prozradíme, budeš muset platit do kasy?

„Myslím, že ne. Nebudu.“

No a pak je tady ještě ten fakt, že se vůbec poprvé ve druhé lize podařilo vyhrát dva zápasy v těsném sledu za sebou.

„Tím se asi moc chlubit nemůžeme, že se to povedlo až teď (smích). Až jich tedy bude pět za sebou, můžeme si zatleskat, a bude to už něco, co stojí za řeč.“

No tak alespoň ta produktivita, té se dá zatleskat. Vůči Ottmarovi, lídrovi druholigových brankářů se sedmi vychytanými nulami.

„Ano, ze tří střel, které letěly na jeho bránu, z toho byly dva góly.“

Na zápase byla přítomna i tvoje maminka, že?

„Ano, byla snad poprvé na mém zápase v dresu Vyšehradu.“

Tak je určitě fajn, že přinesla tobě i celému našemu týmu štěstí.

„To mi nosí hlavně táta, protože ten chodí častěji. Ale měl jsem samozřejmě radost, že tu máma byla. Povedlo se mi dát před ní gól, porazili jsme Hradec, spokojenost.“

Ve čtvrtek je zápas ve Varnsdorfu. Tam se tedy pojede…

„…Jednoznačně vyhrát! Není, proč se šetřit. Polovina jara je za námi, chceme dělat další úspěšné výsledky a body. To je pro nás prvořadé!“

 

Tomáš Čvančara

narozen: 13. srpna 2000 v Neratovicích

výška: 190 cm, váha: 85 kg

pravák/levák: pravák

bydliště: Neratovice

dosavadní kariéra: Sokol Libiš, Spolana Neratovice, Sparta Praha, Slavia Praha, Admira Praha, Meteor Praha VIII, FK Jablonec, SC Empoli, Slavoj Vyšehrad

odehrál v I. lize: 1 zápas

odehrál dosud za A-tým Vyšehradu: celkem 29 zápasů (16 ve F:NL, 1 v Mol Cupu a 12 přípravných)

góly za A-tým Vyšehradu: 19 (11 ve F:NL a 8 v přípravě)

starty v reprezentaci ČR: 1x za U 19, 14x za U 18

fotbalový vzor: Cristiano Ronaldo (Juventus Turín)

mimofotbalové zájmy: plavání, sauna, motorismus

přezdívka: Čváňa

 

Foto: Martina Klánová