Zpět na seznam novinek

„A“-muži – Zkušený 31letý záložník Milan Černý, jenž má na svém kontě mj. i tři starty a jeden vstřelený gól za reprezentační A-mužstvo, přišel z Hradce Králové na Vyšehrad těsně před odjezdem na soustředění v Chorvatsku. To ale většinou promarodil, a tak k prvnímu zápasu nastoupil až 1. února 2020 doma proti Táborsku a hned si navlékl kapitánskou pásku. Po utkání poskytl našemu klubovému portálu tento rozhovor.

Milane, porazili jsme po kvalitním výkonu lídra ČFL 5:2. Jaký byl zápas s Táborskem z tvého pohledu?

„Byl jsem po léčbě antibiotiky, nastoupil jsem do druhého poločasu, ale hrálo se mi dobře. V první půli se hrál oboustranně snaživý fotbal, ve druhém jsme měli podle mého mínění spoustu dobrých akcí, které jsme také zhodnotili gólově. Zápas jsme všichni odmakali a povedl se nám, takže super.“

Pět vstřelených branek a celkově 24 střeleckých pokusů proti favoritovi na postup z ČFL, to nevypadá špatně…

„Pro mě je Táborsko stále druholigovým celkem. Mělo by se do této soutěže vrátit. Na druhou stranu střel i šancí jsme měli opravdu hodně a nakonec jsme mohli dát i víc než pět gólů.“

Zmínil jsi už, že se ti hrálo dobře, takže s vlastním výkonem jsi spokojen?!

„Nechci hodnotit sebe sama, každopádně s kluky tady jsem si sednul jak v kabině, tak i na hřišti. Spoustu věcí musíme ještě doladit: hodně útočíme, ale musíme také víc myslet na zadní vrátka. Takže odehrál jsem první zápas, respektive jeden poločas, za nový tým. Myslím, že v pohodě a těším se na další utkání za Vyšehrad.“

Hrál jsi společně s dalším novým hráčem Janem Suchanem na postu štítového záložníka. Nebylo však původním záměrem využívat tě spíš na kraji hřiště?

„Spíš bych řekl, že jsem sem přišel jako střeďák, pravdou však také je, že jsem dříve hrával na kraji, tedy beka nebo halva. Už poslední rok v Hradci jsem se ale posunul víc do středu sestavy. Z nových hráčů je tady pro post štítového záložníka ještě Ed Kevin Kokorovič, ten ale proti Táborsku nenastoupil, protože mu nebylo úplně dobře. Já se už mohu považovat za univerzála.“

Na podzim jsi nastoupil do sedmi mistrovských zápasů Hradce Králové. Možná méně, než by jsi si sám přál…

„Byly tam i zápasy, které jsem odehrál celé a nebyly špatné, například v poháru na hřišti Baníku Ostrava nebo v derby s Pardubicemi, prvním týmem tabulky. V Hradci už ale bylo řečeno, že příležitost budou dostávat spíš mladší hráči. Trenér Frťala rád pracuje s mladými fotbalisty. Možná jsem si zasloužil hrát trochu víc, ale tak to vnímá každý fotbalista.“

Určitě jsi ale toužil také po návratu do Prahy…

„Ano, je to tak. V Hradci mi oznámili, že jsou se mnou spokojeni, že působím dobře a pozitivně na mladé, jak jim radím, ale současně mi dali najevo, že bych byl tak třináctým, čtrnáctým hráčem. Sami mi řekli, že bych měl hrát někde ještě tak dva tři roky v základní sestavě. Ozval se Vyšehrad a dohodli jsme se. Jsem rád, že jsem tady, někteří kluci mi tu přijdou jako hodně šikovní a možná mají i na víc. Zapracujeme-li na vyšší koncentrovanosti a zodpovědnosti, může tu být opravdu hodně dobrý a zajímavý tým.“

Zkušenosti ti věru nechybějí. Začínal jsi v šesti letech na Slavii, byl jsi později i v jejím A-týmu a získal titul mistra republiky. Fotbal hraješ tedy už čtvrt století, a byla v tom i turecká liga a současný lídr turecké ligy Sivasspor.

„Když jsem tam byl, klub se pohyboval v polovině tabulky. To byl už tehdy úspěch. Sivas je vyloženě muslimské město, byla to určitě zajímavá zkušenost. Dodnes si píšu s manažerem Sivassporu, často je důvod gratulovat mu k výhrám. Neumím si představit, co se tam teď děje, když vedou tabulku. Fotbal je v Turecku náboženstvím, a hráče tam berou fanoušci jako bohy. Ne jako tady…“

Takže to byl tvůj hráčský vrchol?!

„To asi ne, tím byl spíš mistrovský titul se Slavií v roce 2009 a zápasy v evropských pohárech. Mám také tři starty za reprezentační áčko společně s takovými fotbalisty jako Tomáš Rosický a Petr Čech. A také jeden gól v mezistátním utkání: Bylo to v roce 2010 proti Turecku v New Jersey.“

Z východního pobřeží USA zpět domů a do současnosti. Co má větší hodnotu? Hrát za pátý tým tabulky a dojíždět, nebo za dvanáctý a v Praze?

„Jak už jsem nastínil, hodnotu pro mě má zejména to, abych hrál v základní sestavě. Věřím, že tady dostanu víc příležitostí než v Hradci, pokud budu zdráv a budu podávat dobré výkony. O tom je to především, i když angažmá v Praze je také velké plus. Bydlím v Kosoři, na Vyšehrad to mám necelou půlhodinu jízdy.“

V Hradci jsi působil posledního tři a půl roku, ale na podzim proti Vyšehradu jsi nenastoupil. Viděl jsi zápas alespoň jako divák?

„Viděl. My jako Hradec jsme sice vyhráli 1:0, ale podali jsme špatný výkon, naopak Vyšehrad hrál v tomto utkání dobře a nezasloužil si prohrát.“

Co od tebe očekávají naši trenéři?

„Zvýšení kvality hry ve středu hřiště, schopnost podržet balon v momentech, kdy je to potřeba a abych přispěl k herního projevu mužstva kreativitou i svými zkušenostmi.“

A opačně vzato, co ty sám očekáváš od angažmá na Vyšehradě?

„Očekávám, že nastoupím do hodně zápasů a že jako tým budeme dělat body díky dobrému fotbalu. Doufám, že se nám bude i v mistrovských zápasech dařit tak jako teď proti Táborsku, tedy spousta hezkých akcí a gólů. Mohu jen zopakovat, že tady jsou nadstandardní hráči, a je tudíž možnost, posunout se určitě výš z dvanáctého místa.“

Jinými slovy, že by to nemusela být hektika až do konce sezony…

„Samozřejmě. Doufám v klidný střed tabulky. Hodně by tomu napomohlo, pokud bychom se prosadili hned v prvních dvou důležitých jarních zápasech doma s Vítkovicemi a pak v Sokolově.“

Ještě jsme nezmínili jednu věc, a sice z tvého pohledu asi trochu nevydařené soustředění v Medulinu, protože jsi tam nenastoupil do žádného ze čtyř utkání…

„Už předtím jsem bral týden antibiotika na angínu. Prášky jsem dobral v pondělí večer a v úterý ráno jsme odjížděli do Chorvatska. Ve středu i ve čtvrtek jsem trénoval naplno, ale pak se mi vrátila horečka přes osmatřicet stupňů. Takže znovu antibiotika, čtyři dny na lůžku a pak jsem chodil alespoň do posilovny, na rotoped a koukal na zápasy. Když jsem ležel, spolubydlící Tomáš Jablonský se o mě hezky staral, nosil mi až na pokoj polévku.“

Milane, hodně úspěchů v dresu Slavoje Vyšehrad!

 

Milan Černý

narozen:  16. března 1988 v Praze

výška:  174 cm, váha:  66 kg

kariéra:  Slavia Praha, Sivasspor, Dukla Praha, Slavia Praha, FC Hradec Králové, Slavoj Vyšehrad

v české I. lize:  9 sezon, v nich 119 zápasů a 5 gólů, v ročníku 2008/09 zisk mistrovského titulu se Slavií

reprezentace:  3 zápasy za A-tým České republiky, 10 za lvíčata U 21 (včetně těch na EURO 2011 v Dánsku), 3 za U 19, 1 za U 18, 13 za U 17, 9 za U 16

přezdívka:  Míňa