Zpět na seznam novinek

Klub – Stejně jako Filip Drobílek, také TOMÁŠ EGERT má zatím na svém kontě jeden odehraný zápas v české nejvyšší soutěži: oba nastoupili za Liberec. Shodou okolností právě Drobílek je jediným hráčem, který zůstal dodnes v týmu šemíků od podzimu 2017, tedy doby, kdy Egert odcházel ze Slavoje Vyšehrad do Anglie: jednak studovat sportovní management, jednak pokračovat ve fotbalové kariéře. Vysoký stoper si už zahrál na Ostrovech druhou nejvyšší soutěž Championship v dresu týmu Burton Albion, nyní je však hráčem Oldham Athletic z League Two, tedy čtvrté nejvyšší soutěže. A webovému portálu našeho klubu poskytl krátce před vánočními svátky tento rozhovor.

Egi, připomeň, jak dlouho už působíš v Anglii a jak jsi se s tamním prostředím sžil? Respektive jak moc se tvůj život změnil?

„V Anglii teď působím dva a půl roku. Můj život se nijak speciálně nezměnil. Samozřejmě kultura a celková mentalita je jiná, ale do toho se člověk brzy dostane a zvykne si.“

Na Britské ostrovy jsi šel s cílem studovat a hrát fotbal. Jak jsi na tom se studii?

„Studuji sportovní management na univerzitě v Derby: sportovně zaměřený obor na management klubů nebo jiných sportovních organizací. Jsem nyní ve třetím tedy posledním ročníku, a touhle dobou dávám dohromady poslední zkoušky. Pak začínám psát bakalářku, disertační práci, kterou budu obhajovat na jaře.“

Nastupuješ v Oldhamu uprostřed obrany, nebo i jinde v sestavě?

„Ano, zatím jsem ve všech zápasech nastoupil na pozici stopera.“

S jakou českou soutěží je League Two srovnatelná, pokud lze vůbec takové srovnání učinit?

„League Two se asi s žádnou českou soutěží srovnat nedá. Je to určitě změna oproti Championship. A upřímně mi to přišlo lehčí v Championship, než tady v L2. Je to hodně fyzicky náročné, nasazení obrovské, nikdo vám nedá nic zadarmo. Rychlý přímočarý fotbal, všechny týmy jsou dobré na balonu. Kolikrát je to i o nohy, že si někdy i já, jemuž nevadí tvrdá hra, říkám: tohle už je trochu moc. Na hřišti je to boj o přežití, ale je to také o zvyku. Cizinci většinou mají problémy, než si zvyknou, ale tím jsem si už prošel a odehrál řadu zápasů, tak vím, do čeho jdu. Na zápasy chodí dost lidí, například v Bradfordu na nás přišlo asi 14 tisíc lidí. Atmosféra je skvělá, lidé fandí po celý zápas.“

Proti jakým nejzajímavějším soupeřům jsi si zahrál například v FA Cupu nebo Ligovém poháru?

„Nejzajímavější soupeři byli samozřejmě v Championship, ať už můj debut na půdě Wolves, tedy Wolverhamptonu Wanderers, který teď působí v Premier League a hraje i Evropskou ligu, dále Cardiff City a Derby County. V přípravě jsem si zahrál proti namíchanému áčku Ajaxu Amsterdam, který jsme porazili 1:0. To byl taky skvělý zážitek. V Oldhamu jsme v FA Cupu dostali bohužel soupeře z nižší soutěže, kdy jsme vyhráli 2:1 a následně vypadli s Burtonem, tedy mým bývalým klubem, který je nyní v League One, tedy třetí nejvyšší soutěži . Přitom pokud bychom postoupili, mohli jsme dostat někoho z Premier League, takže škoda.“

Před jakou dosud nejvyšší návštěvou jsi hrál?

„Třicet tisíc lidí, ať už na stadionu Wolves, nebo následně na stadionu v Cardiffu.“

Tvůj dosud nejlepší a naopak nejhorší zážitek v Anglii?!

„Nejlepší zážitek: právě zmíněný debut v anglickém fotbale na Wolves s třiceti tisíci diváky. Plný stadion. Nejhorší zážitek – zranění v utkání s Oxfordem, kdy jsem si přetrhl přední zkřížený vaz v koleni.“

Oldham je stotisícové město – nebo spíš předměstí Manchesteru? Kolik na vás chodí diváků v Boundary Parku?

„Spíš je to předměstí Manchesteru, něco jako Leťnany v Praze, pokud to přirovnám. Na naše zápasy chodí čtyři až šest tisíc lidí, podle toho, jaké jsou zápasy.“

Oldham se nachází velmi blízko Manchesteru. Dostaneš se třeba jako divák na zápasy City nebo United, tedy pokud máš vůbec na něco takového čas?

„Moc toho času není, protože většinou máme zápas ve stejný den a čas. Oba stadiony Manchesterů jsem navštívil, na zápas jsem se ještě nedostal, ale plánuji to.“

Existuje něco jako komunita českých fotbalistů na Britských ostrovech, která by byla navzájem v bližším kontaktu?

„Neexistuje. Samozřejmě o sobě s kluky víme, kdo kde hraje. Mně je nejblíž asi Matěj Vydra, s nímž jsme se potkali a nastoupili proti sobě, když ještě působil v Derby a já v Burtonu. Teď hraje Matěj za Burnley a bydlí v Manchesteru asi dvacet minut ode mě, takže jsme občas v kontaktu. Byl jsem se podívat na jeho zápase a nedávno jsme proti sobě nastoupili v přáteláku. Jsem v kontaktu i s Tomášem Kalasem z Bristolu City nebo brankářem Tomášem Holým z Ipswich Town.“

Po tvém vzoru tě následovali z Vyšehradu Tomáš Junek a Tadeáš Madej, kteří rovněž odešli studovat a hrát do Anglie. Jsi s nimi ve styku, máš o nich nějaké zprávy?!

„Tak Tadeáš je můj nejlepší kamarád, takže s ním jsem v kontaktu skoro každodenně, hodně si voláme a podporujeme se. O Junym toho moc poslední dobou nevím.“

V minulém týdnu proběhly na Britských ostrovech parlamentní volby, které přinesly drtivé vítězství stoupenců Brexitu nad eurohujery. Co tomu říkáš? A jaká je okolo toho ve městě atmosféra?

„Vůbec se to tu neřeší, abych řekl pravdu. Kluci se o tom zmínili v kabině, ale jen v rámci vtipu: že já nebo ostatní cizinci si v lednu sbalíme kufry a budeme vyhoštěni, jinak to tu nijak speciálně nevnímám.“

Vánoční svátky v Anglii jsou hodně odlišné od těch našich, nebo ne? Máš tam vůbec možnost je alespoň trochu prožít?

„Vánoce budou hodně náročné. Těch zápasů, které hrajeme během svátků je dost v krátkém úseku: 21., 26., 29. prosince a 1. ledna, do toho každý den tréninky, a to i na Štědrý den. Naštěstí přijede rodina a přítelkyně, takže si tu vánoční a rodinnou atmosféru vytvoříme a svátky si myslím užijeme.“

Dostal jsi už nějaké nabídky na návrat domů? Tedy angažmá z české nejvyšší soutěže? Nebo se na tebe, v uvozovkách řečeno, zapomnělo...?

„Předtím, než jsem se zranil, měl jsem možnost jít do jednoho klubu z české nejvyšší soutěže, ale rozhodl jsem se zůstat v Anglii.“

Jaký jsi si vlastně vytkl cíl?

„Fotbalově by bylo hezké, podívat se zpět do Championship. Ale nechci nic plánovat, to ani ve fotbale nejde. Teď je cílem odehrát co nejvíc zápasů v této sezoně po zranění a dodělat univerzitu. V létě mi skončí smlouva i škola a pak se rozhodnu, co dál: zda pokračovat v Anglii, nebo třeba v nějaké jiné zemi. To se teprve uvidí.“

Sleduješ alespoň občas výsledky Vyšehradu ve druhé lize? A znáš se s někým z našich současných hráčů, tedy kromě Filipa Drobílka?

„Ano, výsledky Vyšehradu sleduji. Znám některé kluky, s nimiž jsem dříve hrál: z Viktorky Žižkov Ondru Švejdíka, Vojtu Šanderu, Vojtu Mareše, Vencu Pardubského, z Bohemky pak Petra Dočekala a Petra Rotheho. Dróbu alias Filipa Drobílka znám z našeho působení v Liberci i na Vyšehradě. Velmi dobře se známe také s Gébou, tedy Vojtou Gebertem, protože jsme bydleli kousek od sebe v Brandýse nad Labem. A znám se i s trenérem Romanem Veselým.“

 

Tomáš Egert

narozen: 1. srpna 1994 v Praze

výška: 192 cm, váha: 85 kg

pravák/levák: pravák

bydliště v České republice: Praha

post: stoper

fotbalový vzor: Sergio Ramos (Real Madrid)

mimofotbalové zájmy: další sporty, hlavně hokej, sledování filmů, playstation

přezdívka: Egi

dosavadní kariéra: FK Brandýs nad Labem, Slavoj Stará Stará Boleslav, Slovan Liberec, Bohemians 1905, Slovan Liberec, Spartak Trnava, Slavoj Vyšehrad, Viktoria Žižkov, Slavoj Vyšehrad, Burton Albion, Oldham Athletic

zápasy v české I. lize: 1 (za Liberec)

zápasy za Vyšehrad: 34 (z toho 21 ve F:NL, 5 v ČFL, 3 v Mol Cupu a 5 v přípravě)

branky za Vyšehrad: 2 (1 ve F:NL Varnsdorfu, 1 v Mol Cupu Vlašimi)

brankové asistence: 3 (všechny ve F:NL)