Zpět na seznam novinek

„A“-muži – Přišel, aby dával góly. A pokud možno nahradil kanonýra Tomáše Čvančaru, který během minulého ročníku FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY nastřílel v modrém dresu 13 branek. Útočník Pavel Vandas, jemuž bude v září 25 let, si ve středu 12. srpna v Dolních Břežanech vychutnal Loko Vltavín, už po půlhodině hry měl totiž na svém kontě hattrick.

Pavle, tvoje první góly za Vyšehrad a hned tři. To je skvělé, že?

„S tím jsem samozřejmě spokojen, už proto, že v předchozím zápase v Rakovníku mi nespadlo nic, přestože jsem tam měl dvě gólové šance. Tentokrát jsem proměnil hned svoji první šanci, tím jsem se zklidnil a přidal ještě další dva góly. Dlužno říct, že díky výborným přihrávkám od spoluhráčů.“

V prvních dvou přípravných zápasech, tedy ve Velvarech a Rakovníku, dost pravděpodobně ovlivnil součinnost celého týmu i fakt, že šel do nich z plné zátěže. A možná i dosavadní nesehranost.

„Ano, tým se dává teprve dokupy, ale v utkání s Vltavínem už měla naše hra hlavu a patu. V každém dalším zápase je znát zlepšení našeho herního projevu, navíc teď přišly i góly.“

Dal jsi tři branky za půlhodinu hry, ale nakonec jich mohlo být v první půli pět… Měl jsi tam ještě další dvě gólové šance.

„Alespoň je vidět, že je stále co zlepšovat. Cítím, že se mohu stále ještě víc zapojovat do hry a pomáhat týmu. Pokud bych proměnil úplně všechno, byl bych ještě radši, ale tři góly zatím stačí a ty další si nechám radši na mistrovskou soutěž.“

Kdy vlastně jsi dal naposledy tři góly?

„Shodou okolností to bylo témuž soupeři. V utkání ČFL Táborsko – Vltavín 6:1 loni v listopadu.“

Hrával jsi ČFL za Jirny a pak i druhou ligu za Táborsko na pozici krajního záložníka. Post hrotového útočníka ti vyhovuje víc...?

„Ano, ten mi sedí. V Táborsku jsem hrál za pana trenéra Nádvorníka původně také krajního záložníka, ale pak mě začal stavět do útoku.“

Máme odehrána tři přípravná utkání, v neděli v Sedlčanech to už bude naostro: první mistrovský zápas.

„Rozhodně nemáme v úmyslu tohoto divizního soupeře nějak podcenit. Půjdeme do pohárového utkání naplno a doufám, že dáme také brzy góly. Podobně jako tentokrát. Nechceme mít v Sedlčanech problémy, půjdeme od prvního hvizdu cílevědomě za postupem do druhého kola Mol Cupu. Už také proto, abychom byli v pohodě před druholigovou premiérou v podobě derby s Duklou Praha.“

Je to trochu paradox, že hned první zápas hrajeme s Duklou, kde tvůj otec odvedl velmi dobrou práci na postu výkonného a sportovního ředitele klubu, nicméně počátkem srpna sám odstoupil…

„Osobně jsem rád, že hned v prvním zápase máme Duklu, protože tam táta působil a škoda, že už tam není. Protože pokud bych dal Dukle gól, měli bychom pak doma o čem mluvit.“

Tvůj otec asi bude při zápase vnitřně rozpolcen. Nebo ne?!

„Asi takhle. Přestože k Dukle stále vztah má, bude fandit Vyšehradu, jinak bych si to s ním musel vyříkat. Samozřejmě protože jsem jeho syn, přeje mi úspěchy, tak mi bude fandit i proti Dukle. Respektive celému týmu.“

Otec začínal s fotbalem právě na Vyšehradě, že?

„Je to tak, párkrát jsme se o tom také bavili. Jsou ještě i fanoušci, kteří si na to pamatují. Takže po delší době se tady jméno Vandas objevuje znovu a je na mně, abych ho nějak nepokazil.“

V minulé sezoně jsi sice druhou ligu nehrál, troufneš si přesto odhadnout, jakou roli bychom mohli hrát v nadcházející sezoně?

„Druhou ligu jsem však sledoval a mohu jen říct, že tým Vyšehradu je dobře vyvážen, nechybí zde ani dost zkušených exligových fotbalistů. Máme opravdu dobře poskládaný tým. Nechci to zakřinout, ale není důvod nevěřit, proč bychom se nemohli pohybovat v horní polovině tabulky. Tým na to máme, teď už jen tohoto potenciálu využít i na hřišti. Druhá liga je podle mě docela vyrovnaná, a tak půjde i o to, chytit začátek hned sezony.“

Jenomže los začátku sezony je víc než těžký: doma Dukla, pak hned další derby venku Žižkov, doma Táborsko a dva zápasy venku za sebou: Chrudim a Hradec!

„A tři z těchto soupeřů se řadí mezi papírové favority soutěže: Hradec, Dukla a Žižkov. Přesto věřím, že si to můžeme rozdat tváří v tvář rovnocenně s kýmkoliv a i tyhle zápasy zvládat. Jak už jsem řekl, předpoklady tady vzhledem k hráčské kvalitě kádru jsou. Navíc pro Vyšehrad to už nebude nováčkovská sezona. Pokud hned v prvním zápase s Duklou uhrajeme nějaké body, naše sebevědomí vzroste, což nám pomůže.“

Bude to televizní zápas… Přímý přenos ČT.

„O to větší bude motivace.“

Vyšehrad byl až dosud třikrát v přímém televizním přenosu, v obou zápasech s Pardubicemi a na Dukle. Bohužel skončily vždy porážkou.

„Takže je právě teď vhodný čas to změnit, abychom se dobře prezentovali před celou fotbalovou veřejností a fanoušky.“

Máš nějakou představu, cíl, nebo alespoň sen, kolik bys chtěl dát v sezoně branek?

„Nemám. Ano, mým úkolem je dávat góly, proto mě také vedení klubu koupilo z Táborska, ale mohu pomoci týmu i třeba gólovými přihrávkami nebo v mezihře.“

Už jsi platil pokladníkovi, kterým je tvůj někdejší spoluhráč z Jiren brankář Martin Otáhal, nějaké zápisné? Začíná se to ti docela načítat…

„Vím: ve Velvarech první zápas za Vyšehrad, k tomu hned kapitánská páska a teď navíc hattrick. Hrozně se toho bojím, hlavně kvůli tomu hattricku si teď asi budu muset vzít nějakou půjčku… (smích) Ale ne, jsem spokojen, jak to je. Hlavně, ať to tam padá, klidně pak za to budu platit. Tohle je příjemné placení.“

Popravdě tvůj předchůdce Tomáš Čvančara tady nasadil laťku dost vysoko. Nahradit ho asi nebude vůbec snadné…

„Nechci to vyjádřit slovem nahradit, protože jsem svůj. Ano, třináct gólů je dost a my je musíme dávat, protože budou potřeba. Zda to budu já někdo jiný, to se teprve uvidí. Všechno je tady teď trochu jiné, včetně nového trenéra. I když já ho dobře znám ze svého předchozího působení v Táboře.“

Popravdě Táborsko se netajilo svým rozčarováním, že jsi odešel sem na Vyšehrad… Konkrétně prostřednictvím článku, který vyšel 6. srpna na idnesu.

„Vím, četl jsem to. Ten článek mě rozčaroval, protože pan trenér Brožek se vyjádřil v tom smyslu, že jsem nesdělil žádný důvod mého odchodu z Táborska. Jenomže já jsem o tom mluvil nejen s ním , ale i s vedením klubu. Řekl jsem, že chci hrát za Vyšehrad, protože to považuji pro sebe za dobrý krok. Jednak proto, že jsem chtěl za panem Nádvorníkem, jemuž věřím. A naopak on, doufám, věří mně. A pak také z toho důvodu, že jsem se chtěl už také vrátit sem do Prahy, kde žiju a bydlím. Takže konstatování v článku, že jsem nedal Táborsku žádné vysvětlení, se nezakládá na pravdě. Bylo to zbytečné.“

Jsi Pražákem, byť ne rodilým, ale svoji dosavadní kariéru v dospělém fotbale jsi dosud trávil v mimopražských týmech.

„Ano, naposledy jsem hrál v Praze ještě jako dorostenec za Meteor. Do Prahy jsem se chtěl už opravdu vrátit a jsem moc rád, že o mě vedení Vyšehradu a trenér projevili zájem.“

Pavle, hodně štěstí a dalších gólů v dresu Slavoje Vyšehrad!

 

Pavel Vandas

narozen: 25. září 1995 v Salzkottenu (Něm.)

výška: 189 cm, váha: 84 kg

pravák/levák: pravák

post: útočník

číslo dresu: 14

bydliště: Praha 1-Nové Město

kariéra: Slavia Praha, Meteor Praha VIII, Viktorie Jirny, MAS Táborsko, Slavoj Vyšehrad

odehrál dosud za Vyšehrad: 3 zápasy (3 přípravné)

góly/asistence za Vyšehrad: 3 góly a 1 asistence

fotbalový vzor: otec (bývalý prvoligový fotbalista, hrál za Bohemians, Plzeň, Cheb, Slavii, Drnovice, islandskýAkureyri, České Budějovice a Benešov)

mimofotbalové zájmy: cestování, četba knih, sledování seriálů

přezdívka: Vandy