Zpět na seznam novinek

„A“-muži – Patří k nejmladším a současně nejvyšším hráčům Slavoje Vyšehrad. Prosadit se z širokého kádru do základní sestavy sice není snadné, dvacetiletý a 193 cm vysoký stoper VOJTĚCH MAREŠ (na snímku Jiřího Ipsera) ale poctivě trénuje a trpělivě čeká na svoji šanci.

Vojto, dva týdny probíhá trénink mužstva v osmičlenných skupinách hráčů, v podstatě začal už třetí týden. Není to už trochu stereotypní?

„Práce s balonem není nikdy jednotvárná. Pravdou je, že předchozí týdny, kdy jsme jen běhali sami po lese a slepě polykali kilometry, už začínaly být tak trochu na palici, ale tohle už je něco úplně jiného. Ano, tréninky jsou omezeny počtem hráčů a předepsanými rozestupy, takže ani nelze nacvičovat moc víc než přihrávky a střelbu. I to je ale zábavnější než ten předchozí program v celostátní karanténě, navíc jde o to nejdůležitější, co ve fotbale potřebujeme. Určitě není na škodu, že se na tohle soustředíme.“

Kde jsi se individuálně připravoval, respektive připravuješ?

„Bydlím na Zahradním Městě, a tak jsem chodil na hostivařskou přehradu. Jezdil jsem i do Prokopského údolí a pobýval jsem také na chatě u rodičů na Slapech u Dobříše, kde bylo možností víc, nejen běhání.“

Přerušená soutěž by měla znovu začít 24. května. Dalším stupněm k tomu by měly být společné tréninky celého mužstva.

„Pokud trénují všichni pohromadě, má potom příprava jiný smysl a nádech. Včetně možnosti pilovat taktické prvky hry. Nelze jí do ostrého zápasu s tím, že jsme až dosud trénovali rozděleni po skupinkách. Znovuzahájení soutěže bude náročné, ale pro všechny týmy stejné. První jeden až dva mistrovské zápasy nebude snadné zvykat si znovu na tempo, tím spíš, když bude zhuštěné: dvě utkání v týdnu.“

Tak či onak, coby profesionální fotbalisté si nepochybně všichni přejete, aby se hrálo, aby se to zase nějak nezvrtlo…

„Samozřejmě doufáme, že se bude pokračovat a soutěž dohrajeme. Nechci to zakřiknout, ale momentálně tomu věřím. Rytmus středa – neděle vidím jako ideální, chceme prostě hrát.“

Možná by tohle mohla být naše určitá výhoda: kádr Vyšehradu je nejen početně široký, ale i výkonnostně vcelku vyrovnaný.

„To určitě, dokonce by se to mohlo ukázat jako velká výhoda. Týmy, které spoléhaly prakticky jen na základní jedenáctku, budou mít ve zhuštěném rytmu problémy. Odehrát třináct kol v jedenácti lidech za krátký časový úsek je nemožné. Tedy bez toho, aniž by se to promítlo do výsledků. Kdo bude mít vyšší počet dobře připravených hráčů, určitě na tom neprodělá. Dokonce bych řekl, že každý hráč z našeho kádru má na to, aby nastupoval v základní sestavě.“

Ty sám, když jsi se v ní objevil, bylo to někdy na postu levého beka a jindy na stoperu. Co ti vlastně vyhovuje?

„Jsem stoper. Levého beka jsem začal hrát až po příchodu sem na Vyšehrad, což bylo loni v lednu. Zpočátku jsem si na to musel zvykat – jiné prostory, jiné pohyby. Zvykl jsem si, stále se však cítím lépe na pozici stopera. Je to pro mě přirozenější.“

Vyšehrad je tvým teprve třetím působištěm?

„To souhlasí. Začal jsem od pěti let na Slavii, na první hostování jsem šel až na přelomu sedmnácti a osmnácti let: do Viktorie Žižkov. Pak návrat do Slavie, znovu Žižkov a po něm Vyšehrad.“

Proti Vyšehradu jsi už také nastoupil v roli soupeře: jak ve slávistickém, tak i žižkovském dresu.

„Je to tak, vzpomínám si. V těch dvou zápasech nastoupila jak za Slavii, tak i za Viktoriii Žižkov řada hráčů, kteří se později objevili v dresu Vyšehradu.“ Poznámka: Vojtěch Mareš nastoupil proti našemu mužstvu v přípravných zápasech Slavia – Vyšehrad 7:0 (v únoru 2017 v Edenu) a Viktoria Žižkov – Vyšehrad 3:2 (v červenci 2018 ve Zlatníkách).

Bez zajímavosti také není fakt, že sice nemáš dosud žádný start v nejvyšší soutěži, přesto je u tvého jména uveden zisk jednoho mistrovského titulu.

„Abych pravdu řekl, to ani nevím. Ale muselo to být za sezonu 2016/17, kdy jsem se objevil v zápisu jednoho ligového utkání, přestože jsem do něj nenastoupil. Navíc šlo o derby Slavia – Sparta na jaře roku 2017 v Edenu, které skončilo remízou 1:1. Sparťané šli do vedení deset minut před koncem gólem Kadlece, za nás vyrovnával v nastavení Milan Škoda z penalty. V té sezoně jsme získali mistrovský titul pod trenérem Šilhavým: s dvoubodovým náskokem před Plzní.“

A dostal jsi nějakou medaili, diplom, nebo prostě nějaké ocenění?

„Nedostal jsem nic. Asi právě proto, že jsem nenastoupil do žádného zápasu, zůstal jsem jen na lavičce. Za áčko Slavie jsem si sice zahrál, ale jen v přátelácích. Například na zimních soustředěních v Číně nebo o rok později ve Španělsku.“

Apropos Španělsko... Údajně o tebe projevil zájem před dvěma roky Villarreal?!

„V lednu roku 2018 o tom byl v Deníku Sport článek.“

Článek měl titulek Kolem talentu Slavie krouží Villarreal. Ale co je na tom úsměvného? Byla to snad kachna?

„Kachna úplně ne, ale nešlo zase o nějaký enormní zájem. Mému manažerovi se zkrátka někdo ozval, ale bylo to složité, a nechci to dopodrobna rozebírat. Je pravda, že to bylo zrovna v době, kdy jsme byli se Slavií na soustředění ve Španělsku. Možná si mě tam někdo všiml, ale tím článkem ve Sportu to víceméně skončilo. Byl tak trochu nafouknutý, protože chyběla konkrétní nabídka.“

Jak vlastně došlo na počátku loňského roku k tvému přesunu ze Žižkova sem na Vyšehrad? I když jako kmenového hráče Slavie?

„Na Žižkově tehdy nastoupil nový trenér Miloš Sazima, který se rozhodl kompletně přebudovat kádr hráčů. Zůstali tam snad jen čtyři, nebo pět hráčů, zbytek šel pryč. Včetně mne. Dohodl jsem se proto se Slavií, že půjdu na Vyšehrad, který v té době neskrýval své ambice postoupit z ČFL do druhé ligy. A udělal jsem dobře, bylo to správné rozhodnutí.“

Od doby, co jsi přišel, se kádr sice postupně, ale už zase dost obměnil. Takže navzdory svému nízkému věku tu patříš ke služebně nejstarším hráčům.

„To je fakt. Ze současného kádru tady byli přede mnou pouze Filip Drobílek, Denis Laňka a Dan Kozel. Podobně jako já potom přišli v lednu roku 2019 brankáři Petr Dočekal s Martinem Otáhalem, dále Ondra Švejdík a těsně před startem jarní části ČFL Honza Vejvar. To je i se mnou dohromady osm lidí, zhruba třetina současného kádru. Nešlo jinak, než kádr postupně obměňovat, přestože jsme díky vynikajícímu jaru bez jediné porážky a sérii devíti výher za sebou postoupili z ČFL do druhé ligy. A to přitom Vyšehrad po podzimu ztrácel na tehdy vedoucí Zápy jedenáct bodů.“

A ty jsi nasbíral na jaře 2019 devět gólových asistencí… Na který z dosavadních zápasů v dresu šemíků vzpomínáš nejradši?

„Na ten s Litoměřickem loni v červnu na Strahově. Vyhráli jsme 7:1 a mohli začít oslavovat postup z ČFL do druhé ligy. To je zatím nejhezčí vzpomínka.“

Na gól v druholigovém zápase ale zatím stále čekáš…. I když vlastně loni v listopadu v Brně jsi ho dal.

„Dal, jenomže kvůli ofsajdu neplatil. Pak ještě o týden později jsem měl velkou šanci v televizním utkání s Pardubicemi, ale gól z toho zase nebyl, moji hlavičku odvrátil protihráč na brankové čáře. Skóroval jsem jen v přípravných zápasech.“

A co reprezentace?

„Hrál jsem několik utkání za český národní tým U18 a pak i U19 pod trenérem Lubošem Kozlem, a to včetně kvalifikace na EURO. Postoupilu jsme do druhé fáze kvalifikace, ale ne na samotný závěrečný turnaj. Pak jsem byl ještě na podzim na srazu týmu U20, který trénuje Jiří Žilák. To jsme hráli dva zápasy v rámci Ligy národů této věkové kategorie: s Itálií a Německem.“

Trenéři mládežnických reprezentací asi vybírají především z hráčů, kteří nastupují ve svých klubech v základní sestavě, že?

„Samozřejmě. Tak to prostě je. My všichni hráči z kádru musíme usilovat a také usilujeme o to, dostat se do sestavy. Proto také fotbal děláme. Vím, že je pouze na mně, zda se do ní dostanu, nebo ne.“

Vojto, ať se daří tobě i celému mužstvu! Věřme, že už v tomto měsíci se FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA znovu rozběhne a tým Slavoje Vyšehrad prokáže své kvality.

 

Vojtěch Mareš

narozen: 5. června 1999 v Praze

bydliště: Praha 10-Zahradní Město

výška 193 cm, váha 85 kg

pravák/levák: pravák

post: stoper

kariéra: Slavia Praha, Viktoria Žižkov, Slavia Praha, Viktoria Žižkov, Slavoj Vyšehrad

odehrál dosud za Vyšehrad: celkem 46 zápasů (12 ve F:NL, 16 v ČFL, 3 v Mol Cupu a 15 přípravných)

góly za Vyšehrad: celkem 3 (v Mol Cupu Slanému, v přípravě Viktorii Žižkov a chorvatské Pule)

gólové asistence za Vyšehrad: celkem 12 (1 ve F:NL, 9 v ČFL a 2 v přípravných zápasech)

reprezentace ČR: celkem 15 zápasů, z toho 2 za U18, 11 za U19, 2 za U20

fotbalový vzor (resp. vzory): Sergio Ramos (Real Madrid) a Gerard Piqué (FC Barcelona)

mimofotbalové zájmy: cyklistika, tenis, rybaření

přezdívka: Mary